Proč by se měl člověk snažit o nějaké vědomé uvědomování?
Příroda, živá i (ne)živá, celá vlastně živá, se o žádné podobné uvědomování jako člověk snažit nemusí, protože existuje v přirozené symbióze, tedy rovnováze s duchovními silami, vzájemnosti. Proč se tedy musí snažit člověk o nějaké vědomé vědomí? Dodávám, že nic nemusí, ale může.
Proč? Protože je osvobozen od závislosti. Je svobodný díky vědomí, se kterým se ocitá v proudu života. Tahle svoboda duše i ducha je sice darem člověku, ale nefunguje automaticky. Kupříkladu - nejsme si vědomi fungování našich ledvin nebo jater, a přesto pro nás pracují. Uvědomíme si jejich činnost až tehdy, když přestanou fungovat správně. Ale být si vědom své duchovní podstaty, to je nám nabízeno tak, že k tomu potřebujeme svobodně dojít, poznat jen díky vlastnímu "úsilí". Ne namáhavému, ale díky svobodnému rozhodnutí, že takové poznání chceme získat. Pak to má sovu pravou hodnotu a je zdrojem radosti. Kdyby nám moudrost byla dána automaticky jako funkce jiných tělesných orgánů, nebyla by moudrostí...
...
více se dočte zde