Žádné náhody neexistují, a já jsem „náhodou“ při otevření Instagramu, že vložím příspěvek o Vánočních meditacích, uviděla tohle – viz video.
A stalo se něco, co jsem nepředpokládala.
Byla sobota dopoledne, já v blaženém klidu, a při sledování tohodle videa jsem se dostala do zvláštního stavu, dojemného, ale jasného jako slunce na čistém nebi (no, to není moc čisté), že se právě odehrává moje vzpomínka na mou vlastní budoucnost.
Zažila jsem pocit absolutní propojenosti, mezičasí, nic a všechno zároveň. Ano, byl to pocit, že právě prožívám svoji budoucnost, jako bych vstoupila do paralelního života, který věda nemůže moc zkoumat, podobně jako když se zamilujete, tak ten pocit je neuchopitelný, někdy i nepochopitelný.
Tak takhle jsem se ocitla v jasném a pro mne nezpochybnitelném zážitku, zatímco pro jiné je to neuchopitelné i nepochopitelné.
Začala jsem proto bádat v knihách i na internetu, zda je něco z téhle oblasti také předmětem zkoumání empirické vědy a jaký smysl má, abych vám o tom napsala.
Věda totiž mimo jiné potvrzuje, že tzv. Default Mode Network (DMN), což je síť propojených určitých oblastí – částí mozku, je nejaktivnější ve chvílích, kdy jste v hlubokém klidu. Ne, když něco usilovně řešíte. A tato mozková síť vyvolává uzdravující pocit tady a teď, propojuje minulost, budoucnost, intuici, empatii, ale je aktivní pouze, když je člověk v klidu.
Zjevilo se totiž podstatné poznání: KLID, KLID, KLID, a to je to, co je aktuálně nejdůležitější, nejpodstatnější, prostě nej.
A do něj – do KLIDU – se můžete dostávat vědomě. K tomu pomáhají přirozeně meditace, ale i řada jiných způsobů. Klidu se týkají téměř všechny moje terapeutické programy.
Žádné náhody neexistují – všechno se děje v dokonalé synchronicitě, každopádně naše mentálně-emočně-fyzické nastavení je rozhodující – a to můžeme vědomě ovlivňovat – vědomě se dostávat do pocitu KLIDU.
Současná věda či neurověda nepotvrzuje tuhle skutečnost ani zkušenost, zahrnuje ji spíše do filosofické oblasti (diskuse o povaze času nebo vědomí) nebo je uvrhne do tzv. esoterických interpretací. Přirozeně – věda nemůže zkoumat něco, co není.
Každopádně věda potvrzuje, že centra v mozku jsou propojenou sítí (aby ne, viďte, to by blbej neřek) a že tzv. Default Mode Network (DMN) je síť propojených určitých oblastí – částí mozku, která je nejaktivnější ve chvílích, kdy jste v hlubokém klidu. Ne, když něco usilovně řešíte.
Jednodušeji řečeno: Default Mode Network je mozková síť, která vytváří pocit „já“, pocit tady a teď, propojuje minulost, budoucnost, intuici, empatii, a je aktivní, když jste v klidu, klidu, klidu – proto o KLIDU tak dlouho, už léta, a důrazně a často mluvím.
Protože nadměrná aktivita, mentální nebo fyzická, to je jedno, způsobuje neklid, z toho pramení i pocity úzkosti, deprese… zatímco klid otevírá prostor pro zdraví fyzické i mentální.
Velkou roli v tom hraje posterior cingulate cortex / precuneus – což jsou centrální oblasti mozku, které udržují pocit „vědomí já jsem“, propojují paměť, empatii a vědomí sebe v čase, tady a teď, bez rozlišení minulosti či budoucnosti, vědomí kontinuity.
A dodávám, že i v tomhle mohou mít sociální média pozitivní roli – proto nejsem jejich absolutním odpůrcem, ale je potřeba být velmi pozorný a obezřetný – což je další z důležitých pozitivních významů (pozornost).
Sdílejme pravdu a krásu… nikdy nevíte, komu to pomůže, nikdy nevíte, co můžete zažít nebo objevit. Ale váš obsah musí mít vysoký morální aspekt.